DRAK (22.-25.3.2012)

Tentokrát bylo počasí úplně excelentní. Zřejmě pan Krakonoš pozitivně hodnotil, že jsme mu přijeli zachránit hory před zničením. Hlavním úkolem víkendu totiž bylo najít dávno ztracené dračí vejce a zjistit zda dráče v něm je živé. Pokud by bylo živé, zničit ho dřív, než ono zničí nás a celou Rokytnici s okolím. Ale vezměme to popořádku.

Po čtvrtečním příjezdu jsem s dětmi zkontroloval stav sjezdovek Bahýnka a Lysá a poté se děti rozhodli zmáčet se bobováním před chatou,

což se jim bez potíží podařilo :-)

Po příjezdu ostatních už se čtvrteční večer omezil jen na stěhování, vynášení sudu a dalších potravin z aut k chatě, povlékání atd. Pak už jsme si jen mazali bolavá záda.

Děti mezitím už spinkali po pohádce o princi Bajajovi, kterou standardně kvalitně četl Ka – Ka – Ka – Ka Karel Jebka Šmoula :-)

Snídaně z Michalových rukou byla jako vždy výborná a zdravá.

První akční vložkou bylo páteční dopolední lyžování.

V rámci této kratochvíle proběhl závod jedenácti přítomných dětí ve slalomu. V něm vybojoval svůj první triumf Tonda

s výrazně nejlepším časem.

Stříbro vybojoval Dáda

bronz Michal

a bramborovou medaily Bára.

Užili si to ale všechny děti i všichni dospělí a co bylo pro přítomné velikým překvapením byla Karlova aktivita, kterýžto místo „umakartového čela“ ve stánku, jak jsme byli u něho zvyklí z loňského lyžování, aktivně sportoval. :-)

Odpoledne po lyžování se všichni tatíci vrhli do práce, aby ratolestem vybudovali sněhové koryto k bobování

a dílko se dost podařilo.

Následující snímky

snad ani nepotřebují

podrobnější

komentáře,

protože

jsou

dostatečně

vypovídající

sami o sobě,

a dětská spokojenost

je z nich

jasně cítit.

Páteční podvečer byl malinko ve znamení dost šílené únavy otců i dětí a taky ve znamení „čekání na Kohout family“, aby bojová hra mohla být zahájena v plné sestavě, takže následovaly klasické soutěžě, kde zprv v házení míčků na kašpara

obhájil své loňské vítězství Kája.

V následném bowlingovém turnaji nejprve vedl Míra, pak ho přehodil Michal, aby nakonec první místo doslova „vydřel“ Dáda. Nakonec ještě neuvěřitelně zabrala Míša a vyboulela se tak na dělené druhé místo. Mezi prvním Dádou a třetím Mírou byl rozdíl tří bodů do něhož se se stejným ziskem nacpali Míša s Michalem. Fakt drama. Bohužel fotka jen jedna a špatná… :-)

Později přišly na řadu i soutěže v olizování lžiček s míčky,

kde se opět projevovala maximální soustředěnost všech dětí, od starších

po mladší,

bez ohledu na to zda míček nesli v ruce …

… nebo v puse.

Na řadu přišla i plácaná, která ale díky únavě všech nebyla moc akční.

Následně konečně dorazili Kohouti a Švára s Julinkou a tak konečně přišla na řadu večerní porada jak vyzrát na Draka, respektive jeho vejce. Z ní se nedochovala žádná fotka ale zato půl hodinové video. Na této poradě mimo jiné byla všem účastníkům věnována památeční trička ku příležitosti

10. výročí S TEBOU MĚ BAVÍ SVĚT.

V sobotu po snídani

k níž děti snědli několik litrů jogurtu, půl lahve medu, tři kila jablek a nějaké ty lupínky :-)

jsme vyrazili na bojovku,

při jejíž první fázy – výstupu na Dvoračky, překvapila Baruška, která tam vylezla s náskokem první, naopak nepřekvapili Kohouti, kteří se táhli jak smrad a oba hudrovali od startu až do cíle :-)

Na Dvoračkách v nové restauraci Štumpofka se všem líbilo

nikdo nefňukal, že je kopec vzhůru za námi,

někoho však jiné kopce teprve čekaly :-)

Cesta dolů byla daleko menším strašákem než cesta vzhůru, takže bujará nálada z oběda nás neoupouštěla.

Po cestě si všichni užili dostatek bobování

a co je důležitější začali jsme nacházet úkoly od tajemného bratrstva,

které jsme museli plnit,

což nebylo vždy jednoduché vlivem stoupající únavy a promáčenosti všech oblečků :-)

Na základě plnění úkolů nacházeli děti i kusy mapy, která pak složená naznačila, kde se ukrývá ztracené vejce bájného DRAKA.

Nalezení vejce a zahubení dráčete v něm, aby nemohlo po vylíhnutí zničit celý kraj, to byl hlavní úkol víkendu.

Spolu s kusy mapy nacházeli děti i klíče jejichž smysl zatím nebyl zcela zřejmý….

Po složení celé mapy

se děti rozběhli hledat vejce

a zde získal svůj druhý triumf víkendu Tonda,

který vejce našel a vysloužil si tak navždy titul „Ten kdo našel Dračí vejce“. Spolu s Markétkou ho navíc hned odborně poslechem kontroloval, zda se již Dráče neklube na svět.

Takovýto nález si pochopitelně chtěli vyzkoušet potěžkat všechny děti,

takže vznikl chvilkový chaos.

To ovšem již drahnou chvíli netrápilo některé z tatínků, kteří se rozhodli prodiskutovat únavu a stres z bojové hry se strýcem Jamesonem :-)

Po té, již opět za účasti všech, proběhlo dramatické otvírání vejce s nejistým výsledkem, zda nám dráče neuletí. Tímto úkolem byl pověřen Fanda, který tak oslavil své ten den dožité 38. narozeniny.

Fanda se pod bedlivým dozorem úplně všech zhostil svého úkolu a dráče ve vejci skutečně objevil. Bohudík, či bohužel, bylo dráče již mrtvé a ve vejci zbyla pouze zkažená zčernalá plodová hmota a kosti dráčete včetně čelistí plné zubů. Tyto detaily nejsou bohužel zachyceny na statických fotografiích, ale zato jsou ze dvou úhlů nafilmovány a brzy se objeví na YOUTUBE, spolu s mnoha dalšími videi z celého víkendu.

Na místě je konstatování, že po zjištění, že je dráče mrtvé, se dětem v sobotu usínalo líp než v pátek :-)

Po likvidaci vejce jsme ze zápisu ve staré kronice zjistili, že čtyři nalezené klíče patří zřejmě k DRAČÍMU pokladu, který se děti hned po koupeli v horké vodě, kvůli rozmražení nohou, a převlečení do suchých oblečků, vydali hledat.

Zde triumfovali Míra a Dáda, kteří pochopili, že když chata stojí na bývalém dračím pelechu, nebude poklad asi na půdě, ale ve sklepě a poklad po chvíli objevili.

Bedna s pokladem byla vskutku monstrózní

a po té co mezi dětmi proběhla bitka kdo poklad odemkne čtyřmi nalezenými klíči,

byl odhalen jeho sladký zlatý obsah,

o který se děti po krátké strkanici nakonec spravedlivě rozdělili pod vedením nálezců pokladu Míry a Dády.

V další fázi děti namalovali své představy, jak vypadá drak, který se mohl vylíhnout.

V průběhu výtvarné činnosti dětí se podařilo zachytit nevídaný přírodní úkaz:

skutečně se nepletete, je to pracující Odborář :-) i když již bývalý,

a sním dokonce i pracující mrzák (MPSV by mělo radost).

Díky jejich pracovitosti a Michalově umění povečeřeli všichni vynikající bramboráky

a zde opět zazářil Tonda, když všechny rozesmál tím jak předváděl dračího pinďoura i s kuličkama :-)

Po tomto Tondově kousku následovalo malé divadelní představení, kde Markétka, Bára a Dáda ztvárnili okřídleného tříhlavého draka

Míra prince ve zbroji na koni,

který tu příšeru zabil.

Protože Markétka s Bárou chtěli být obě drak, role princezny se ujal sám kulturní atašé. Jeho sex apel posuďte samy. :-)

Celé veršované představení je opět možno shlédnout na videu.

Dalším bodem programu byl karneval, na který se všechny děti krásně namaskovali, a který byl značně pokažen tím, že nebyla k dispozici hudba… Jebko ach Jebko… :-(

Ale nutno říci, že děti to přijali statečně, jak princ před večeří Pája,

tak princ po večeři Michal

Šerif Tonda

i pirátka Míša

boxer Bárny, který na jednom z videí skolil princeznu ránou do zubů,

drsný výpad předvedl Ninja Matěj,

nesmělý taneček předvedla břišní tanečnice Julinka,

všechny pobavila dvojka Karlů ,co by Kubula a Kuba Kubikula,

vyděsil husitský bojovník z Žižkova Lukáš,

i nelítostný bandita Honzík,

nejlepší a nejúžasnější ovšem bylo, že se aktivně zapojil i dříve se stydící Vašík :-)

Do masek se kromě princezny a Kuby Kubikuli zapojili i další otcové, z nichž nejcivilněji působila maska Marka, který šel za troubu co si zapoměl masku :-)

Dále pak jako vždy exeloval Šmíďák, který opustil arabská témata a šel za peřinu

a Standa oslnil maskou piráta

Další fotříci už byli jen za trapáky bez masek…

Po trapném pokusu o to vyvolat zábavu a tanec bez hudby se chvíli ujala zábavy kytara a titulní píseň o drakovi, následovaná rytmičtějším kusem o lásce ke krásce, která nestojíc neležíc trhala drobné červené plody na přehu blíže neidentifikované vodní plochy. Tím byl karneval rozpuštěn.

Následovala večerní pyžamová párty spojená s předáváním diplomů a medajlí za nález a likvidaci vejce pro všechny děti,

kreré to s náležitou důležitostí

a vážností přijímali,

a poté už jen Karlova pohádka na dobrou noc a děti vytuhli jak do vody hozené!

V neděli vyšlo sladké palačinkové ráno

snad jediné jídlo, kde nikdo z dětí ani necekl a všichni jen hltali :-)

Dopolední program zahájilo opět bobování v korytě

a pomto rozcvičení byl zahájen dětský pokerový turnaj s krupiérem Karlem,

který po lítém boji vyhrál a svůj superúspěšný víkend tak završil Tonda

následovaný Kájou

a na třetím místě pak skončila Bára.

Tito karbaníci si tak šedesátikorunovou dotaci rozdělili v poměru 30 – 20 – 10. Loňští medailisté Míra a Markétka letos nebodovali a Kačka vůbec nebyla na akci.

Po pokeru přišel na řadu vynikající Michalův oběd, těstoviny s rajčatovo masovou omáčkou,

který nám ještě dramatickou divadelní vložkou doplnila dvojice Petr&Honzík, na téma rozdílu mezi žlutou, červenou a zelenou nudlí, dětské zatvrzelosti a prosazení rodičovské autority. Na rozdíl od loňských vajec k snídani to nekončilo kapitolou „Petr vytírá“, ale epilogem „Honzík fňuká“.

Na závěr následovalo předání posledních medajlí za individuální výkony.

První si vysloužil jednoznačně „Ten, kdo našel dračí vejce“, rozesmál kolektiv a ještě vyhrál několik soutěží, čili Tonda

druhou, za příkladné chování k mladším kamarádům a za maximální snahu pomáhat, kde jen to bylo třeba, získal Dáda

a další pak Michal za skvělou kuchyni a Kulturní atašé za celkovou organizaci,

poslední mimořádné ocenění získal Marek za skvělé zajištění zásobování.

Ještě je nutné připomenout krásné Honzíkovo výročí, který v neděli, den kdy se mělo narodit dráče, na 10.výroční akci STMBS, oslavil své 10. narozeniny.

A před úplným závěrem je ještě třeba se vrátit k nočnímu programu tatínků.

Vzhledem k nabitým dnům s dětmi byl mrtvější než kdy jindy :-) Ne, že by nás nenavštívil oblíbený strýček Jameson s pěnivou tetou Gábinou

a skvělé potravinové doplňky nad rámec stravování dětí, letos poprvé zastoupené „tataráčkem“

ale ty tam jsou prokalené noci mládí :-)

Jen na pršíčko se našli síly a v něm se prosadil Čížeček s takovou převahou, že to ostatní ani nebavilo :-)

Zbytek zmákla únava, takže ani není fotky k ukázání, snad jen kterak invalida cucá pivko:

To záře v očkách dětí byla daleko živější,

a VO TO GO !!

Na závěr společná fotka,

rozchod a dopadne-li hlasování ve prospěch mého nápadu sejdeme se na Huťáku na podzimním S Tebou mě baví svět na akci nazvané

„Z rozkazu Krále!“

Ale ještě nepředbíhejme,

přeji vám krásné jaro a na letním Indiánském táboře naviděnou :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *